Jsem šťastně infantilní dítě a miluju různá onlinová i offlinová, textová i grafická, počítačová i stolní RPG.
Z těch textových onlinových třeba HOCZ (aneb i po svých popopopozítřejších devatenáctinách si budu stále myslet, že se můj dopis z Bradavic jenom někde zatoulal a přijde se zpožděním) nebo LPP (protože prostě steampunk a viktoriánský Londýn) .
Grafická ani nemá cenu vyjmenovávat, protože je jich mega moc a upřímně si myslím, že je jen málo mainstreamových Many Men Online Roleplaying Girls, co neprošlo mou prastarou počítačovou krabicí (ano, přiznávám se, jsem bývalý ROčkař, WoWkař, GéWéčkař, PéWéčkař, ani Ultima nebo Lineage přede mnou nebylo v bezpečí… paradoxně tyhle hry vůbec neumím hrát, ale i tak se jich tak nějak držím jako klíště).
Ze stolních zcela klasicky DnD, Dračí doupě plus a především Vampire: The Masquerade/Requiem – jen jsem naprosto mizerný Pán Jeskyně, protože se buď v půlce popisu začnu smát, nebo mi v půlce věty dojdou slova (“Nehýbal se a byl… éhm.. nehybný.” “Je buď mrtvý, anebo… mrtvý?”), nebo nechám hráče, aby mi absolutně zdivočeli (Toreadorská matka: “Ta postel měla být ustlaná v 7:00! Ne v 6:59!” Brujahská matka: “Na tu benzinku nechoď, tam už jsme byli.”)
Nemám ráda bitvy – vážně nemám, protože přestávám rozumět smyslu akce, na které je jediným cílem se opít (a to mám k pití poměrně intimní vztah), poblít stan/spadnout na stan a osouložit vše, co se hýbe a nemá přítele, a to, co se osouložit nenechá a dokonce ani nemá přítele, označit za frigidní krávu (ne nutně v tomto pořadí). Neříkám, že je to takhle všude, to samozřejmě ne, ale ani dostávat dřevěnou tyčí po hlavě mě zrovna nebere. Na druhou stranu ale miluju larpy – ty běhací, detektivní, dobrodružné, historické, hororové, vlastně úplně všechny, na které mám zrovna kostým a prachy.
No, proč o tom vlastně vykládám, ehm, totiž – sice nejsem Lucy, nicméně zrovna tohle mi přijde jako poměrně zajímavé téma, tudíž:
Co si myslíte o RPG hrách? Hrajete, chcete hrát, nebo to považujete za blbost?
Jaký styl RPG her je vám nejbližší, a který naopak nejméně sympatický? J
aké RPG hry jste kdy vyzkoušeli?
(A co na to Jan Tleskač?)
Mám blogovací záchvaty a záchvaty, při kterých se mi blogovat nechce. Tohle období bylo ve znamení toho druhého záchvatu. Pardon. Haló? Mám ještě nějaké čtenáře? Jste tam? *klepe na obrazovku*.
První významný event bylo loučení s Lucy, která se nám stěhuje ze Šalingradu do Cajzlgradu, což je celobrněnská tragédie. Né, sranda, angažmá v ČéTé jí samozřejmě přejeme, ale bez Lucy bude Brno zase o něco chudší. Btw. holky měly geniální nápad nechat Katučin loft vyzdobit černými stuhami s nápisy jako “Nikdy nezapomeneme, Lógr” a povinný dresscode byl černá – aka je mi úplně jedno, že brněnské lolitky někdo považuje za ostudu nebo za ity, jsme skvělá parta a to je to jediný, co se sakra počítá. PS: Milujeme Lucy! Kdybyste si ještě nevšimli.
Otevíračka Katučina obchodu Kaleidoskop (etno a harajuku/alternativní móda) byla fajn. Je to v Domu pánů z Lipé, takže až budete mít někdy čas, zajeďte se podívat do Brna na památku a hlavně udělat Katu tržbu! Zatím je tam zastoupená lolita, a to konkrétně od Porcelain Doll a od Máji, časem přibudou volánkovosti i z TaoBao. Ceny jsou různé, spíš ve střední relaci, nicméně jak podotkla má báječná nová spolubydlící Štěpánka – “Oproti New Yorkeru, CéÁčku a tak dál jsou ty ceny naprosto luxusní”. Zároveň jsme stihli do našeho gangu adoptovat Etutu (která vypadala s culíčky asi tak na jedenáct, díky čemu se stala obětí zájmu creepa – chudinka) a blíž poznat Katy (ačkoliv jsem si o ní myslela dřív kvůli internetu hodně špatného, teď už můžu oficiálně prohlásit, že je ta holka prostě skvělá). Navíc Katuku prohlašuju za dvorní kadeřnici, protože mi naprosto senzačně ostříhala ofinu na paruce z TaoBao (podle které si teď budu stříhat vlasy). Jedním slovem: Success!
Etuta nás všechny nakazila zvětšujícíma čočkama, poníkama a BB krémama. Pomoc! Žere nás to zaživa!
Zítra bude sailor sraz, tož doufám, že se pak zmůžu na report. =)
Filed under: Diářek
Mám maturitu. S vyznamenáním. Hihihihi =)
(PS: to makro se hýbe, když si na něj kliknete!=))
Filed under: Biolab
Rozhodla jsem se, že sem budu psát častěji. Máte radost? Sice to bude nižší kvalita a kratší články, ale – fuck that. Mám ráda své čtenáře, ale sebe a své výlevy mám ještě radši. Samozřejmě budu ráda, když mi zůstanete věrní, ale neurazím se, jestli ne (protože to dost pravděpodobně ani nepoznám, obviously). Tož tak, toliko na úvod =). (Celý příspěvek…)
Stále žiju, jen nebyl čas ani chuť něco psát. No, ale když už jsem tady, ráda vás obohatím článkem… o sobě =) Po tom jste určitě všichni toužili, že?! *záchvat kašle*
Filed under: Biolab
Hlásím se z temných vod prázdninového učení k přijímacím zkouškám na Masárnu! Svoje volno trávím sledováním levných detektivek na Nově a učením se na TSP, což je velmi smutné, vezmu-li v úvahu, že se hlásím na fildu, fakultu pro lidi bez budoucnosti =) Některé části temných zákoutí (numerika) jsou mému mozku odepřeny kompletně, jiné se alespoň trochu osvětlují (analytika), pořád mám ale pocit, že i můj percentil 50 je pořád hudba budoucnosti x x Měla jsem dát na radu Lucy a přihlásit se na JAMU =)
Bylo by velmi fajn, kdybych prošla z matiky, ze které úspěšně propadám. Nesnáším matiku a matika nesnáší mě, máme svůj vztah vyjasněný už od 4. třídy, kdy jsem poprvé přičichla k dělení bez kalkulačky.
Jestli se nedostanu na VŠ, udělám si rekvalifikační kurz na švadlenu/barmanku a odjedu brigádničit do Inglendu! =)
Filed under: Biolab
V záhlaví nového dizajnu jsou nohy a noty. Velmi se mi líbí. Co na něj říkáte vy…? Lepší jak předchozí?
Filed under: Biolab
Zdar ženy! Chci se s vámi podělit o malou ideu.
Učím se konečně šít nějak pořádně, ale je na to velká spotřeba materiálu a nevím, co budu sama vlastně dělat s padesáti sukněma a spodničkama. Napadlo mě, že bych nabízela spodňuchy různých barev (z organzy a tylu) s tím, že by se platila jen cena materiálu (tzn. kolem/do 300,- korun) a odměnou pro mě by bylo to, že se zlepším a dostanu šití víc do ruky, ale neprošustruju při tom spoustu peněz na materiál. Riziko – spodňucha se vám nerozpadne a ani nebude šmejd, ale je možné, že ne každý šev či zapošití bude úplně rovné, protože mi přeci jen občas ještě ujede ruka =)
Tell me what you think! Je to dobrý nápad, nebo je to naprosto trapné, udělám ze sebe blba a všichni se mi budete za zády smát? =))
